Vojtěch Langr poskytl rozhovor
o mladých v politice

Vojto, studujete politologii na Univerzitě Hradec Králové, co vás přimělo začít se věnovat politice aktivně „z té druhé strany“?

Já jsem do politiky vstupoval s tím, že jsem původně studoval na zdravotnické škole, absolvoval jsem i praxe, komunikoval s lidmi a přišel jsem na to, že ve zdravotnictví bych nenašel takové uplatnění, jak chci pomáhat já. Zjistil jsem, že bych mohl pomáhat více systémově a efektivně, a tak i více lidem.

Začněme zcela od začátku; co musím udělat – a klidně buďte zcela konkrétní – pro to, abych mohla vstoupit do strany?

Asi nejzásadnější je podat přihlášku. Stačí jednoduše online vyplnit základní údaje. Místí buňka strany si kandidáta poté pozve, a každý musí projít, řekněme, takovým vstupním pohovorem. Já si pamatuju, že se mě třeba ptali, co dělám ve svém volném čase. Já odpověděl, že rád čtu, a tak jsme pak přešli k tomu co čtu a podobně. Ještě dodám, že u toho byla velmi uvolněná atmosféra a bylo vidět, že o mladé stojí.

Řešili jste vaše faktické znalosti, a to, jak moc politice rozumíte?

De facto to ani nebylo podstatné, tím, že věděli, jak jsem mladý. Naopak to není ani tak o tom, že by moje znalosti testovali, ale spíše mi je předávali a předávají.

Takže pro vstup do strany není nutné studovat nebo mít vystudovanou politologii či práva?

Nutnost to určitě není, ale je to výhodou. Zároveň to totiž člověka hodně učí debatovat a přemýšlet, a to je podle mě zásadní věc, co by měl politik umět.

Musí být podle vás politik extrovert?

Myslím, že to není podmínkou. Já osobně jsem svým způsobem introvert a užívám si čas strávený sám se sebou. Nemusím být pořád mezi lidmi, debatovat a řešit politiku, i když si uvědomuji, že je to velká součást té práce. Takže nemusí, ale nějaká psychická síla na to být musí.

Vám je jedenadvacet, jste ve zdejším oblastním sdružení jediný podobně starý?

Ano, jsem.

Jak vás tedy přijímají starší členové strany?

Upřímně si myslím, že moje pozice jakožto produktivního člena je brána váženě. Mám nápady, nebojím se je říkat a zároveň jsem učenlivý. To propletení zkušeností s novým nábojem, myslím, moji kolegové a kolegyně oceňují. Hodně spolu diskutujeme, myslím si, že se naučili mládí respektovat, tolerovat a zároveň i učit.

Jak vypadá vaše běžná pracovní náplň?

V minulých měsících byla naší největší pracovní náplní předvolební kampaň. Tam mě nejčastěji doprovázela e-mailová komunikace s ostatními členy kandidátky. Řešili jsme formulaci našeho programu a to, jak ho budeme prezentovat na sítích. Také jsme představovali naše kandidáty, takže jsme sestavovali jejich medailonky. V rámci předvolební kampaně jsme měli také jedno setkání s voliči v městském parku, kde jsme probírali jak jejich názory, tak jejich otázky na nás. Poté proběhla taková větší akce, kdy k nám do města přijel pan premiér Fiala. To byly dvě největší akce, na které jsme se připravovali.

Při těchto komunálních volbách jste byl třetí na kandidátní listině. Jan Čechlovský, který byl až 10. místě, ovšem získal hlasů více. Čím si to vysvětlujete, že máte důvěru ze strany kolegů, ale ne ze strany voličů?

To důležité, proč si myslím, že mám důvěru ze strany kolegů, je, že vidí ten můj náboj, který potřebují ve volbách. Potřebují někoho, kdo to bude trochu „hnát“. Já jsem vedl skoro celý marketing, co se týče sociálních sítí, čemuž oni až tak nerozumí.

To, proč si myslím, že ještě nemám důvěru voličů, je jednoduše to, že stále nemám tolik zkušeností. Tohle byly moje první volby. Naopak pan Čechlovský je bývalý starosta, místostarosta a bývalý poslanec, tudíž velmi kvalifikovaný politik.

Neodradil vás tedy prvotní neúspěch?

Vůbec, naopak mi to dalo spoustu nových zkušeností a velmi mě to posunulo.

Je náročnější začínat v politice takto mladý?

Upřímně si myslím, že ano. Mladý člověk má jednoduše méně profesních i životních zkušeností. Zároveň jde ale hodně o to, jaký pohled na něj mají ostatní členové strany. Začínat jako mladý má ale zároveň i obrovskou výhodu. Když pak uplyne čas a člověk nabyde zkušenosti a překoná tyhle prvotní neúspěchy, kdy není zvolen, ale můžou to být i interní záležitosti, kdy nemusí uspět, tak to dokáže vybudovat mnohem silnějšího člověka a osobnost.

Co považujete za úskalí politické činnosti? Je něco, co je pro vás náročné?

Politika člověka neuvěřitelně vystavuje. Pohybujete se na veřejnosti, jste v podvědomí lidí, to nemusí být pro každého příjemné. Já se teď během kampaně například naučil nepřijímat kritiku od každého. Nejde o to nepřijímat jiný názor, ale ne každý má stejné hodnoty jako vy, a tak jsem se nad mnohým naučil mávnout rukou. Někteří lidé neuvěřitelně soudí, i když vás vlastně neznají, a o to spíš, pokud jste politikem.

Proč právě ODS? Myslíte si, že je to strana pro mladé?

Jsou mnohem více liberální a dejme tomu „otevřené“ strany, které vyloženě hlásají, že mladé lidi chtějí. Já osobně si myslím, že ODS má dost velké zkušenosti jako tradiční strana a je dobře uchycená v systému. Ona sama se prohlašuje za liberálně-konzervativní stranu a z toho pohledu mi přijde, že dokáže reprezentovat širší spektrum obyvatelstva. Dochází pak díky tomu k mnohem lepší debatě, a to je pro mě důležité.

Má vaše strana nějakou mládežnickou organizaci?

Ano, teď je to poměrně moderní, většina stran to má. Já si dokonce myslím, že to mají i komunisté (směje se). ODS má konkrétně Mladé občanské demokraty. Učí je tam, jak fungují volby, interní politika ve straně a podobě.

Musím být součástí dané strany, abych mohla být v některé z těchto organizací?

Nemusíte. Na rozdíl od těchto uskupení je vstup do strany podmíněn plnoletostí.

Co byste poradil mladému člověku, který třeba váhá, zda vstoupit do politiky nebo ne?

Už jen pokud ho zajímá politické dění nebo třeba jak fungují různé instituce a procesy – už to je indikaci, že ho politika táhne. Nynější politická obec nám tady něco zanechává a musí přijít někdo, kdo to po nich převezeme a my mladí máme velký náboj, energii, a dokážeme tím do té práce vnést třeba i více než ti zkušenější.

Vidíte tedy zlepšení v postavení a zastoupení mladých lidí v politice?

Beru se jako důkaz toho, že se to zlepšuje. ODS je tradiční strana, mnozí by mohli říct, že je to stará škola a na tomhle je vidět, že se to mění.

Co nového by specificky tato generace mohla přinést do politiky?
Já si myslím, že naše generace je mnohem více empatická a citově založená, a to dokáže podle mě v politice udělat divy. Protože to není jen o řešení problémů, ale i o reprezentaci, a o tom, jak člověk působí.

Přidáno: 22. 12. 2022